Kopírujte fotky jen s povolením. Když na povolení kašlete, tak pište aspoň zdroj!!!

Ways of the wild horses - part 1.

27. října 2011 v 12:35 | FK-Paint |  Stories/Fairy tales
Krásná mladá klisna přišla k plavému hřebci. Spirit hned zjistil, jak se jmenuje. Řekla mu to sama. Bear. To nádherné jméno mu stále znělo v zlatavých uších. Bear. Přišla k němu tak, že zahnala medvědici. Odvážná klisna se neostýchala ani před silným hřebcem. Byla skutečně kouzelná.

Takhle nějak vzpomínal Spirit na jejich první setkání o rok později. Za tu pro koně dlouhou dobu se k jejich malému stádečku přidalo ještě několik klisen. Patřila mezi ně například silná klisna Bonita, veselá Hopi nebo krásná bělka Tajradda. Všechny byly kouzelné, ale Spirit měl stále nejraději Bear, vedoucí klisnu. Letos se jí mělo narodit malé hříbátko. Jeho první potomek.
V krásném kaňonu, kam nedávno přišli, se jim dařilo dobře. Bylo tam neuvěřitelně málo šelem, útulná jeskyně s dalším východem, kam se mohli schovat před případným nebezpečím a spoutu zeleně, takže je hlad netrápil.
Jejich dosavadně největším problémem byli lidé. Ani ne čtvrt míle odsud bylo totiž malé městečko. Bylo sice malé, ale rychle se rozrůstalo s příjezdem dalších a dalších osadníků. Spirit pouze doufal, že to bude ještě dlouho trvat, než objeví skrytý kaňon a postaví tam farmu.
Christopher, kobylka s dlouhou hřívou k němu přišla a zafrkala. Spirit jí odpověděl stejně. Hnědka Cauyse potichu zařechtala a přivolala k sobě svojí nejlepší kamarádku. Christopher poslechla přišla ke Cauyse a navzájem si začaly odhánět dotěrné mouchy.
Byl pokojný večer a všichni koně spokojeně odpočívali nebo se popásali. Ve stádě vládl klid.

***

Náš dostavník se kodrcal po prašné cestě už hrozně dlouho. Táta říkal, že už se blížíme k našemu cíli - k malému městečku Settlement Ravens. Měli jsme tam ještě s maminkou a mými dvěma bratry začít nový život. Táta si chtěl koupit nějaké koně a chovat je na malém ranči, který už hodně dlouhou dobu plánoval. Mě to nevadilo, koně jsem měla vždycky ráda. Doma v Anglii jsme koupili poníka, Sunnyho. Patřil mému tátovi, který na něm jezdil do města a tahali také mlékařský vozík. Táta se rozhodl, že ho vezmeme také do Nového světa a stalo se. Sunny bez problémů přežil cestu přes moře a teď spokojeně šlapal za naším dostavníkem. Najednou jsem uviděla v dáli městečko. To je Settlement Ravens.
"Ello, přestaň už psát do toho deníku a pojď se radši připravit, budeme vystupovat!" zavolal na mě můj táta. Ať se nediví, když mi ten deníček sám koupil v městě kde jsme se vylodili, abych se na cestě nenudila.
"Ano, tati." donutila jsem se k odpovědi a začala se připravovat.

To be continued...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klári, Kláruš Klári, Kláruš | E-mail | Web | 27. října 2011 v 12:39 | Reagovat

Tos napsala?

2 fk-paint fk-paint | Web | 27. října 2011 v 12:50 | Reagovat

[1]: a kdo asi jinaj? xD

3 Klári, Kláruš Klári, Kláruš | E-mail | Web | 27. října 2011 v 18:09 | Reagovat

Nevím :) někteří lidi to kopčí :/

4 Rainbow Rainbow | Web | 28. října 2011 v 10:34 | Reagovat

Moc pěkné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama